Přišlo léto,čas dovolených a jelikož jsem ještě nikdy v tuhle roční dobu na Labi nechytal,padla volba právě sem.Po domluvě s mou přítelkyní a jejím synem,jsem zavolal kolegovi z party,který na jaře z nějakého důvodu nemohl jet a zeptal se jestli s námi pojede.Odpověď zněla jasně:JEDU ! Nikdy na téhle vodě nechytal a tak to pro něj byla výzva.

Přišel čas odjezdu.Naložily jsme vlek,auto a samosebou nafukovací člun,bez kterého si to ani nedovedu představit a odjezd směr Labe.Cesta utíkala v celku dobře a po 2.hodinách jsme byly na místě.

Konečně na Labi !

Prošli jsme břeh a hledali místo našeho dočasného domova.Po standartním a stereotipním rozbalování všech těch důležitých věcí na spaní a sezení jsem nainstaloval echo na člun vyplul na vodu.U pásu leknínů, které lemují protější břeh tohoto úseku,nacházím místa v hloubce 1-1,3m,kam budeme později vyvážet dva pruty na tzv.KOLÍČEK.V tomhle úseku Labe je koryto široké,kamenité z hloubkou 3-4m.Rozkrmujeme jej 25kg namočené kukuřice.

Dva pruty z kuku a plovoucí pěnou vyvážím na již zmíněné kolíčky (nebudu rozepisovat zde tuto metodu lovu kaprů a amurů,mnozí znají) a zbývající dva odhazujeme na koryto se stejnou nástrahou.Do večera se nic neděje,tak uleháme ke spánku.Kdo zná,ví že na Labi je třeba krmit do koryta 2-3dny,než se to rozjezdí.

K ránu nás vzbouzí parťákův příposlech.,,JE TAM" první Labák z koryta.Patřičně si svou první labskou užíval a mě ta nechal stát třičtvrtě hodiny z podběrákem ve vodě ,,kamarád".Po zdolání tradice:Měření,vážení,fotky a šup zpět do vody,tak plavej kamaráde a díky za souboj.Výměna kukuřice a nához zpět do koryta.Já se jdu dospat.Ráno vařím voňavou kávu a užívám si nádherného dne.

Dny utíkaly ajá byl 3.den bez záběru.Parťák ovšem bodoval ve dne i v noci.Jó nováčci se holt musí namlsat  .Ryby chodily střídavě z koryta i kolíčku,jenže bolest Labe jsou lodě,takže přes den se téměř až na pár dní v týdnu provozovat metodu kolíčku nedá,neboť se vlasec tahne nad vodou až ke kolíčku a to když jezdí lodě moc dobře provádět nejde a co hodinu to z kolíku ztrhávat se nám taky mo nechtělo.Jenže je to zákon schválnosti,protože právě přes den krásné ryby ukazovali právě v leknínech.I já jsem se dočkal.V polovině výpravy a v pravé poledne se rozkřičel můj pravý hlásič z koryta.Podle intenzity záběru jsem věděl,že na druhé straně je amur,ale co jsem netušil,že je to můj zatím životní!Souboj byl standartní,ke břehu šel jako beránek a pak frrrrr na vodu.Já měl ovšem brzdu řádně povolenou,byl jsem na něj připravený.Po zdolání a prvním nadzvednutí podběráku jsem pocítil,že to nebude žádný dorostenec.Váha ukázala 12,31kg a metr 97cm,OSOBÁK !

Vedle nás seděli na ši Labští kamarádi z jarní výpravy a taky bodovali.Povedl se jim krásný amur 13,30kg.Paráda.

I můj parťák se dočkal životního amura 13,01kg a 96cm.

Dny u vody strašně rychle utíkají a nám se dovolená nezadržitelně krátí.Ryb jsme nachytaly spustu,no já teda moc né,ale můj parťák byl nadmíru spokojenýNebyly to žádní obři,ale zahřály na srdíčku a nedarovaly nám ani metr vlasce zadarmo,zkrátka Labáci!!!

Je konec,valíme domu plni krásných zážitků z letní výpravy na Labea určitě se sem zase budeme rádi vracet vstříct novým výzvám.Tak ahoj na podzim,Labe.

Už teď vím,že jsem si v říjnu chytil svůj osobáček.Kapra...... a to zas někdy jindy.

                                                                                                    Ať se vám daří Westcarp

Komentář ke článku (11)

 Jako každoročně začínáme sezónu na Labi.Celkem se dařilo 17 kaprů a 2 amuři.

Spokojenost,dobrý začátek. 

Komentář ke článku (0)